4. února 2012

The Box: Recenze

 
Co kdyby vám někdo dal krabičku s tlačítkem, po jehož stisknutí byste získali milion dolarů, ale současně by připravila o život někoho, koho neznáte? Udělali byste to? A jaké by byly následky?
 
Norma (Cameron Diaz) a Arthur (James Mansden) Lewisovi, ona učitelka na prestižní soukromé škole, on technik v NASA, žijí se synem Waltrem jako úplně normální průměrná americká rodina. Šťastní a spokojení. Jistě, ne úplně dokonalí, přesto ale na první pohled nerozeznatelní od spousty dalších. Jejich "kostlivec ve skříni" se však znenadání nejprve jako krabice se záhadným velkým červeným tlačítkem. Druhý den u nich zazvoní tajemný muž se silně popáleným obličejem (Frank Langella). Dá jim 24 hodin na to, aby si rozmysleli, jestli budou bohatí a jejich vinou někdo zemře, nebo jestli tlačítko nezmáčknou a vše zůstane tak, jak to bylo před jeho příchodem. Volba je jen na nich. A čas pomalu běží.
 
Bohužel, ačkoliv popis filmu vypadá zajímavě a dalo by se říci, že to bude skvělý zážitek, realita je trochu jiná. Herecké výkony a obsazení skvělé, kostýmiy hudba, prostředí, všechno bylo dobré. Až na samotný film. A pokud není zápletka to hlavní, co Vás unese, můžou herci dělat sebevíc, ale film už prostě nebude mít takovou šťávu.Když totiž dáte perfektní detaily na špatný základ, nemůže vzniknout perfektní věc. I když slovo špatný je moc tvrdý. Spíš byl děj překombinovaný. Nejvíce mi vadila "nadpřirozená" zápletka, která se film možná pokoušela vynést výše, spíše ho ale stahovala ke dnu. Kdyby byl ten chlap psychopat, nebo tak něco, hned by to bylo lepší. Více uvěřitelné, možná. Více opravdové. Nerozumím sice filmům, ale přijde mi, že pokud je zápletka postavena na LIDSKÉM rozhodování a na LIDECH, nadpřirozeno to vše ruší. Hodí se tu staré známé přirovnání michání jablek s hruškami. Mám ráda sci-fi a fantasy, ovšem ne když se to míchá se skutečností. Abych ale jen nekritizovala,protože celkově mám z filmu ne úplně špatné dojmy. Spíše smíšený. Tak nějak nevím, co si o téhle krabici mám myslet. Zajímavá věc na filmu je to, co se stalo s Norminou (nevím jak to skloňovat) nohou. První světlý bod. Když jí potom dá Arthur dárek, celý film to rozzáří a alespoň na chvilinku je tam troška pozitivity. Druhá věc, co se mi líbila, byl tajemný pan Stewart, tedy jeho popálenina. Dobře namaskované a celkové byl jeho výraz dost zajímavý. Všimněte si, že se skoro neustále usmívá. Takový ten malý škodolibý úsměv, ze kterého jde mráz po zádech. Moc se mi taky líbili scény s Arthurem v knihovně.Co mě ale opravdu dojalo a zaujalo byl herecký výkon Waltra. Krásna tečka na závěr. Vrchol filmu, dalo by se říci.
 
Film by byl skvělý, jen kdyby se ho nesnažili přivést k dokonalosti tak moc, až ho nakonec přeplácali. Naprosto zbytečná nadpřirozená zápletka a trochu nelogický konec, ve kterém jsem se navíc trochu ztrácela. Není to úplně špatný film, celkově bych ho ale hodnotila tak na 61%. Poprvé fajn, ale pustit si ho podruhé se mi nějak zvlášť nechce.

Žádné komentáře:

Okomentovat