4. února 2012

Jana Eyrová - Charlotte Brontëová

Jeden z nejlepších románů 19. století ukazuje život dívky, která se naposto vymyká tamnějším normálům. Není krásná, ale je důvtipná, chytrá a charismatická. A i přes všechny útrapy i jí je souzeno štěstí.
Autor: Charlotte Brontëová
Ilustroval : Paul Hogarth
Přeložila: Jarmila Fastrová
Obálka: Miroslav Fulín
Vydalo: Mladá fronta, 1957

Sirota Jana Eyrová je poslána svou tetou, jež ji z celého srdce nenávidí, do Lowoodu, internátní školy pro dívky. Podmínka v Lowoodu jsou kruté a Jana zde střádá na těle i na duši. Najde si přítelkyni Helenu, tak však skoná při epidemii, , která se v internátě náhle rozšíří díky špatným podmínkám. Avšak, právě díky této epidemii, se na tyto podmínky přijde a v Lowoodu se začíná blýskat na lepší časy. Jana zde zůstává osm let, poslední dva roky jako vychovatelka. Ale už má dost toho, být pořád jen zavřená na jednom místě a nemoci poznávat svět. Přijde proto místo vychovatelky v Thirnfieldu. Tam potkává paní Fairfaxovou, hospodyni a její novou svěřenkyni Adélku, malou holčičku, která pochází z Francie. Thornfield je místo ověnčené tajemstvím. patří panu Rochestrovi, který si přijíždí, kdy se mu zachce.

"Jana Eyrová" je zpověď ženy, která dlouhá léta trpěla, ženy, která věděla, co je to hlad, smutek i láska. Jako by autorka tohle všechno sama prožila. Už od začátku je čtenář vtažen do příběhu a je takřka nemožné z něj vystoupit, stejně jako nevystoupíte z rozjetého vlaku. A vždy, když už si myslíte, že je konec, že Jana bude žít klidně a žádné další strasti jí už nepřitíží, přijde něco, co se jen těžko dá odhadnout. Každá postava má nějaký smysl, každý krok má svůj důvod.

Hlavní hrdinka je pro tamější dobu naprosto netypická dívčina. Je drzá a má svou hlavu. Věří v moc člověka a nebojí se jít si za svým. Vždy řekne svůj názor, ať se to hodí nebo ne. Touží po vzdělání, je chytrá a bystrá. V dnešní době je spoustu takových žen, ale v té jejich byla Jana Eyrová opovrhovaní hodná dívčina. Mnohým by mohla připadat hlavní hrdinka jako chuděra, co ke štěstí přišla. Ale tak to není. Jana Eyrová je román o osvobození ženy v 19. století, je to jistý způsob volání o pomoc, je o hlas, který říká, že tohle není správné.

Četla jsem tuhle pět set padesáti stránkovou knížku týden. A přesně ten týden jsem si začala uvědomovat, jak moc jsou ženy silné. Jak moc jsou houževnaté. jak moc dokáží odolávat i té největší vichřici. Jana Eyrová je román, který by si měla přečíst každý žena. Je plný citu a lásky, plný rozumu. Plný smutných chvil, kdy si přejeme, aby přijel princ na bílém koni a všechno dopadlo dobře, plný štěstí a plný pravdy.

Žádné komentáře:

Okomentovat