5. února 2012

Loď

Loď zaváta byla na útes,
bylo to včera a ne dnes.
Vítr loď zavedl na skály,
posádka hleděla do dáli,
zády ke svému osudu stáli
japonští námořníci.

Na palubě vládne křik a strach,
modlitby pomalu mění se v prach.
Poslední přání jsou už vyslyšena,
poslední slova byla již vyslovena.
K lodi nepřiblíží se nyní ani pták.

Levý bok naráží na kamenné zuby,
příď, zdá se, už není.
Loď se zmítá ve smrtelném sevření,
chtěla by utéct, ale není kudy.
Pravý bok už tu také není,
Celá loď pomalu mizí pod hladinou.

Všichni japonští námořnících jsou už utopení,
pár dřevěných prámu z lodi vyplavalo,
hejno racků na ně po chvíli posedalo,
hleděli do Slunce, vstříc svému osudu.

Žádné komentáře:

Okomentovat