5. února 2012

Nikdo není bez chyby

K čemu je být člověkem,
když svět již ztratil svou lidskost.
Snažit se stále správně žít,
avšak nepotkat další bytost
která by také chtěla mít,
srdce na správném místě.
A myšlenky jak křišťál čistě.

Nelze mít pravdu vždy a všude,
nelze být stále bezchybný,
I když se někdo zdá podivný,
i když má někdo oči rudé
od únavy a zlých dní.
Možná to člověk dobrý bude.
Lidé nejsou bezchybní.

Pro oči člověk nevidí
že není jenom zlo a dobro.
Každý každému závidí,
všichni chtějí co druhý má.
Lidská to vlastnost bláznivá.
Každý nadává  „ty hade, ty kobro“.

Ani láska náš svět nezachrání.
Moc toho už lidé nadrobili.
Je jen málo těch co zbyli,
co neznají žádných zbraní.
Těch co je anděl dobrý chrání,
však ani ti nejsou bezchybní.

Lidé netuší, ani zdaleka,
co všechno vlastně vůbec mají.
Cesta je mnohdy daleká,
a najít cíl není snadné,
rychle nám naděje umírají.
Den začíná být mrazivý,
kopretina zvolna vadne,
nikdo není bez chyby.

Žádné komentáře:

Okomentovat