4. února 2012

Stopařův průvodce Galaxií - Douglas Adams

 
Nepochybně jedna z nejzajímavějších knih, které jsem kdy četla. Asi to bych o Stopařovi řekla na začátek. Kniha o Arturovi Dentovi a jeho přátelích, nebo i nepřátelích je pozoruhodným příběhem. Ačkoliv jsem se mockrát v textu ztrácela a musela si ho přečíst ještě jednou a klidně ještě jednou, stálo to za to.
Autor/ka: Douglas Adams
Hl.postavy: Artur, Ford, Trillian, Zafod, Marvin…
Přeložil/a: Jana Hollanová
Vydáno: Agro

Pro Arthura Denta bylo to čtvrteční ráno stejné, jako každé jiné čtvrteční ráno, až na to, že měl velkou kocovinu a absolutně si nepamatoval, co dělal předešlých několik hodin. Vzpomínky se mu ale rychle vrátí, když uvidí velký žlutý buldozer přímo před svými dveřmi. Kvůli plánovanému silničnímu obchvatu mu chtějí zbourat dům. S tím se ale Arthur nehodlá smířit, avšak ve snaze zabránit buldozerům, aby srovnali jeho dům se zemí, je přerušen svým starým přítelem Fordem Prefectem. Ten mu naprosto bezprostředně oznámí, že by si s těmi buldozery neměl dělat žádnou hlavu, jelikož za několik minut bude Země zničena kvůli meziplanetární galaktické dálnici. Mezi řečí také prohodí něco o tom, že ve skutečnosti není pozemšťan, ale pouze dělá průzkum pro nejlepší knihu v celém vesmíru - Stopařova průvodce galaxií. Zatímco Země je zničena, Arthur s Fordem se šťastnou náhodou zachrání, když si stopnou jedno z Vogonských lodí, které zničily Zemi. Vogoni, jakožto jedna z nejkrutějších a nejšerednějších ras v celém vesmíru ale oba stopaře zase vyhodí ven do vesmíru, ve kterém se dá přežít pouhých třicet sekund. Úplně nepravděpodobně je však zachrání loď, poháněná na nepravděpodobnostní pohon, Srdce ze zlata, ukradená galaktickým prezidentem Zafodem Bíblbroxem a jeho přítelkyní Trillian a tak Arthur, poslední žijící pozemšťan, zažíná dobrodružství, o kterém se mu nikdy ani nesnilo.

Z parodie na sci-fi se nakonec stala jedna z klasických sci-fi knih. Trochu vtipné, že? Humor je z téhle knihy cítit na každém kroku (ale i když jen tak ležíte, skáčete, běháte, letíte, nebo děláte něco úplně jiného), ale nechybí zde ani klasické prvky sci-fi literatury (A/N Jako třeba lodě, mimozemšťani a tak?), takže parodující kniha, je nakonec sama tím, co paroduje. Pravdou ale je, že bez všech těch hlášek a vtipů, by tahle kniha nemohla fungovat.

Už i samotné postavy jsou prostě k smíchu, beznadějný "blbeček" a zároveň jediný žijící pozemšťan Arthur Dent, jeho šílený přítel Ford Prefect a egoistické Zafod Bíblbrox. Snad jen Trillian trošku zaostává, ale v dalších dílech už se to o hodně zlepší. A samozřejmě Marvin, maniodepresivní vysoce inteligentní robot, srdce i duše tohohle příběhu a jedna z mých nejoblíbenějších postav vůbec.

I když jde o humornou knihu, není Stopařův průvodce galaxií zdaleka tak lehký ke čtení, jak by se mohlo zdát. Díky spoustě vědeckých výrazů (i když mám podezření, že si nejméně polovinu autor vymyslel sám) nových neznámých slov a frází se při čtení musí člověk soustředit, aby se neztratil. Svůj podíl na tom mají někdy i příliš zdlouhavé a fádní popisy, které jsou takovou největší chybou téhle knihy.

Přiznávám, že pro Stopařova průvodce galaxií mám slabost a že je to jedna z mých oblíbených knih. Nemyslím, že autorův osobitý styl a jedinečný smysl pro humor osloví každého, takže doporučuji tuhle knihu zkusit, ale nelámat přes koleno.

1 komentář:

  1. Fakt nejlepší kniha, co jsem kdy četl. Jen škoda, že autor už není mezi náma. O to víc jsem byl potěšen, když jsem zjistil, že existují takové libůstky jako Wesmírný omyl nebo třeba Zeměplocha.

    OdpovědětVymazat