26. dubna 2012

Čeká na mě...

Dnešní přestávky pomohly zrodit něco, co se mi zamlouvá. Možná, že se Vám to líbit nebude, ale pro mě to má osobní hodnotu. V téhle básni (ano, poprvé se nebojím to tak nazvat, protože poprvé cítím, že je to opravdové) jsou ukryté věci a myšlenky, které pro mě znamenají hodně.

V prázdném pokoji,
na stole, svíčka
sama stojí.

V prázdném domě
čekají rakve,
pro něj a pro mě,

pod stolem leží.
Plyšový medvídek
do lesa běží.

V prázdnotě lesa,
v zeleném háji,
mé srdce plesá.

Předhonit vodu,
která se valí,
kamkoliv jdu.

V duši mi sněží.
Prázdno a chlad,
tak o to tu běží!

Čeká na mě
můj prázdný život.
Na dně,

na dně, ze kterého
uniknout se nedá.
Budoucnost škaredá

čeká už na mě,
tam dole. Na dně.

Žádné komentáře:

Okomentovat