3. července 2012

Nasadit křídla...

Začátek prázdnin býva vždycky hektický. A já si k tomu ještě stěhuju pokojíček. Ano, přiznávám, moc dobře to asi naplánované není. Ale už je vybíleno (jak pokojíček, tak já), nastěhován nábytek a stačí jen, abych se zvedla a začala si stěhovat věci. Jenže mně se upřímně moc nechce.
Včerejšek byl zatím jeden z nejhorších dnů v mém životě. Ale, na jednu stranu, je možná dobře, že vůbec byl. I když Vám to hodně vezme, taky Vám to hodně dá. Ale tak už to asi musí být.

Začaly prázdniny a zároveň skončilo další období mého života. Tercie byla v hodně ohledech zlomová.  Všichni jsme se změnili, někteří k lepšími, jiní k horšímu.  Stalo se toho hodně nového. Víc jsem četla, víc jsem se dívala kolem sebe, začala se zlaťákem, dramaťákem, Hodinou H. Na tenhle rok jsem si toho nabrala šíleně moc. A to jen proto, že jsem se snažila nevypadnout ze zajetých kolejí. Nestíhala jsem  vůbec nic. tercie byla celá o stresu. Ale na druhou stranu musím přiznat, že ten stres nebyl až tak neužitečný. Hodně věcí to ulehčilo, protože při tom všem zkrátka nebyl čas na všechno myslet a všechno dokola přemýšlet. Naučila jsem se, že pod stresem umím udělat spoustu věcí. Začala jsme si žít víc podle sebe. Jenže víte, tohle si říkám každý rok. A stejně pak nakonec zjistím, že to pořád nejsem tak úplně já. Nikdy nebudeme sami sebou na sto procent. To prostě nejde. Ale co už. Pravdou je, že hodně věcí se tak nějak vyjasnilo. Říct zlepšilo nejde, protože je ještě moc brzy na to, abych mohla dělat takové úsudky, ale rozhodně už je to všechno jasnější. A, možná teď budud znít povrchně, ale co už, za tenhle rok jsme si koupila tolik krásnýho a levnýho oblečení, který nehorázně miluju, jako nikdy dřív. Protože už jsem se nebála oblíknout se, podle některých, jako blázen. Protože to jsem já. Miluju dlouhé sukně, indiánský čelenky a boho styl. Ale to jsme trochu odbočili. Kdybych tenhle rok měla nějak nazvat, bude to rok změn. Hodně věcí se nevyhnutelně změnilo, hodně lidí se změnilo a všichni se tak nějak někam pohnuli. Jestli to byla spárvná cesta, to může ukázat jen čas.

Tyhle prázdniny mám v plánu číst, číst, číst, poslouchat, číst číst, plavat, číst a číst. Musím si dodělat čtenářský deník (ne do školy, ale pro sebe), ale teď bych se měla zvednout a začít konečně s tím pokojíčkem.

Žádné komentáře:

Okomentovat