19. července 2012

Romeo, Julie a tma - Jan Otčenášek

Autor: Jan Otčenášek
Epika, Próza – novela, Poválečná literatura 50. – 60. léta
Postavy: Pavel, Ester, Pavlův otec, Čepek, Rejsek
Čas a prostor: Praha – období 2. světové války, 1942 – atentát na Heydricha

Pavel leží ve svém bytě a vzpomíná, jak jeho setkání s „Julii“ začalo. Ester potkal v parku na lavičce. Původně měl namířeno do kina. Když zjistí, že Ester nemá kam jít, protože neuposlechla rozkaz gestapa – odjet do Terezína, kam už poslali celou její rodinu. Pavel jí bezmyšlenkové nabídne malý byteček vedle krejčovské dílny jeho otce. Pavel Ester nařídí, že nesmí mluvit nahlas, ani vydávat jiné hlasité zvuky, nesmí chodit k oknu a v žádném případě opustit její úkryt. Pomalu se spolu sbližují, ona mu vypráví o své minulosti, on se do ní bláznivě zamilovává.

Novela Jana Otčenáška vypráví strhující příběh dvou mladých lidí, kteří se potkali ve tmě a i přesto v sobě našli dost světla. Motiv tmy je vzhledem k době, kdy se příběh odehrává velmi dobře vybrán a ukrývá v sobě nejen hrůzy 2. světové války, ale i bezmoc, kterou cítí Pavel nebo to, jak se Ester musí ukrývat. Tma symbolizuje i to něco, co je v každém z nás a je jen na nás, jestli tmu necháme, aby námi prostoupila a nechala nás se jí ovládnout, nebo jestli ji nepostíme do svého myšlení. Takové dva protiklady jsou ve knize také ukázaný, první druh člověka je Rejsek, druhý Čepek. Jistě, pak je ještě Pavlův tec, který je někde mezi nimi. Tmu k sobě sice nepustil, ale vidí ji kolem sebe a děsí ho tak moc, že se bojí udělat cokoliv, čím by si ji rozeštval.

Klasický námět Romea a Julie zasazený do jedné z nejtemnějších dob naší historie je už sám o sobě geniální. Autor ale dokázal příběhu dodat ještě jednu stránku a to svým neobyčejným citem pro jazyk. Jeho texty jsou harmonické, když se čtou nahlas, slova krásně plynou ze rtů ven a nezadrhávají se v hrdle. Celá kniha je pojata velmi umělecky, nejsou to jen strohé odstavce plné krásných, ale prázdných slov. A to se mi na knize líbilo nejvíc. Jakási nadpřirozená bytost, která ji v mé hlavě vyprávěla.

Ironií je, že to nejlepší z celého románu je zároveň i jeho slabinou. Čím lyričtější je totiž příběh, tím obtížnější je se v něm orientovat. A tak jsem se občas musela vracet o dvě tři stránky zpět a číst si je znova, přičemž se snažit víc se soustředit na text. Je jasné, že tohle by se u jinak psaného románu nestalo, ale myslím, že za ten krásný pocit to i stojí.

Co se hlavních postav týče, oba dva, jak Pavel, tak Ester, jsou mladí a zamilovaní, což už je samo o sobě omlouvá ode všeho, co udělají. Chci tím říct, že čtenář je prostě nemůže jen tak nenávidět. Zezačátku knihy si Pavel svou roli „ochránce“ užívá, ale taky je vidět, že je to jen jeho způsob, jak se vyrovnat s bezmocí v době války. Později se ale karty obrátí, ačkoliv Pavel stále nosí jídlo, je to Ester, kdo je oba udržuje při životě.

Kniha Romeo, Julie a tma je příběh, jež dokazuje, že i v té největší tmě se najde kousek světla.

Obálka: Václav Kučera
Vydalo: Práce (edice příliv), 1984
Počet stran: 162

Žádné komentáře:

Okomentovat