15. října 2012

Quo vadis, člověče...?


V dnešní době se tolik mluví o tom, že bychom se měli vrátit ke svým kořenům, couvnout, protože jsme se dostaly do slepé uličky, ve které je jen nekonečná prázdnota, a teď se máme vrátit do historie, protože jestli budeme pokračovat, tak lidstvo brzy zahubí samo sebe. Ale přiznejme si. Jsou to velké a krásné řeči a určitě zajímavá představa celku, ale když se odtrhneme od davu, od skupiny, kdo z nás by skutečně obětoval tolik, kolik by se po nás chtělo? A kam až by vlastně bylo nejlepší zajít? Jestli to dříve bylo lepší, pak kdy přesně? Kam až se vrátit?

Kroky, které jsme udělali, už ale vrátit nejdou. Naše historie tvoří nás a my tvoříme naši budoucnost. To ale neznamená, že naše historie musí být nutně naší budoucností. Nebo že by měla být. Nebo že je to možné. Po 1. světové válce vznikla ztracená generace. A teď nemyslím skupinu amerických spisovatelů, píšících o tomto konfliktu, ale pojmenovávám tak celou generaci. Vždyť každého, kdo v té době žil, se válka musela dotknout. Každého více či méně ovlivnila. Učíme se, jak vojáci přišli z války a měli trvalé psychické následky. A tihle vojáci mohli být mladí. Našli si manželky, měli rodiny. Ale co se může zrodit ze ztracené generace. Další a další války. Další důkazy o hrůze světa, o tom, že se řítíme do záhuby, říkají někteří. A že předtím to bylo lepší.
Jenže opravdu nejde jen o to, že bychom se nechtěly vzdát některých věci, jde o to, že se nemůžeme vzdát sami sebe. 
Možná si trochu protiřečím, když říkám, že historii nejde utéct, ale že nás nemusí ovlivňovat. Myslím, že jde o to, najít tu zlatou střední cestu. Najít rovnováhu. 
Jsme generace, která má za sebou jiné věci, než naši předci. A tvrdíme, že oni si žili lépe. Jejich životy, jejich činy se odráží v nás, v naší kultuře, naší společnosti… Někteří lidé tvrdí, že jsme příliš zkažení. Že bychom se měli vrátit a začít znovu.

Ale já si musím položit otázku, zda je lepší žít v generaci, která ty hrozné věci spáchala, nebo tomu alespoň přihlížela, než v té, která je těmito skutky ovlivňován

A nedokážu najít odpověď.

1 komentář:

  1. Do háje, kam jinam taky
    http://www.bux.cz/knihy/137983-den-kdy-mel-zemrit-klaus.html

    OdpovědětVymazat