6. února 2013

Žlutá růže

Někdy uděláte něco a myslíte si, že víte, jaký dopad to bude mít. A ono to má dopad docela opačný. Ale to není špatně. Je to vlastně docela dobře. Učí nás to, že každý člověk vidí svět jinak. A také, že neexistuje jen jedna pravda a že dva pohledy, byť navzájem odlišné, mohou být oba správné a neklamavé. A mohou oba existovat, aniž by se nějak vylučovaly a bránily si v existenci.


(první sníh - trochu mě děsí to datum)

Neexistuje něco jako "správná" pravda, ta jediná a skutečná. Pravda sama o sobě je strašně pomíjivá. Jistě, můžu říct, že na té fotce je žlutá růže a pro m to může být pravda. Ale někdo jiný může tu růži vidět úplně jinak. Může totiž vidět úplně něco jiného. A může tomu také říkat žlutá růže. 
Nemůžeme se podívat do cizí hlavy a zjistit, jak ostatní vidí svět. Nevíme, jestli ho vnímáme všichni stejně, jen ho stejně nazýváme. Někdo nás naučí, že to, na co se díváme, je růže.

Ale nemůžeme tvrdit, že ji vidí všichni stejně.

Všechno je to totiž stejně nakonec jen v naší hlavě.

1 komentář:

  1. přesně, svět symbolů, jak se o tom píše v Paté dohodě :-)

    OdpovědětVymazat