13. září 2013

A chtěla být květinou...

 

Už nechtěla být květinou
krásnou bílou a nevinnou
růst na palouku, podél skal
tak osud si ji zavolal.

Dám ti život, jaký chceš.
Ne květiny, nebo poupěte.
Dám ti rozum, um i lásku,
a k tomu 
tu největší bolest na světě.

A člověkem ji udělal,
dal jí slzy, dal jí žal.

Co by teď dala za to,
býti tou bílou květinou
tou krásnou, čistou, nevinnou...

Žádné komentáře:

Okomentovat