8. prosince 2013

Zničené...

Ohnutá lžička.
Chutná po pudinku.
Kdo ji asi ohnul?
Má teď zvláštní tvar.

Ztracená tužka.
Stačilo nedávat pozor jen na chvilinku.
A už aby jí člověk 
smuteční pochod hrál.

Zlomená srdce
svorně jako jedno bijí.
Ale přesto v nich vždycky bude jistý nesoulad.
Protože jen prasklina pouto neudělá.

Žádné komentáře:

Okomentovat